Book now!

best of stories

back

Nabídka k sňatku

Nabídka k sňatku v MindMaze? A proč ne? Úniková hra je pro něco takového možná neočekávaným ale romantickým místem!

Jim se dostal k našim únikovým hrám, když pro svou přítelkyni plánoval romantický výlet do Prahy. Tajně nám napsal email, ve kterém se nás ptal, zda by bylo možné nabídku k sňatku a snubní prsten nějak zakomponovat do hry. Byla to již druhá žádost o ruku, která měla proběhnout v MindMaze, takže jsme nebyli zaskočeni. Doporučili jsme mu, aby si rezervoval Alchymistovu komnatu - ve které je magičtější atmosféra, než v Enigmě, kde se uniká z vězení – a aby přišel ještě před plánovaným začátkem hry tak, abychom měli dost času všechno připravit.

V den D pak Jim a Suzanne dorazili do MindMaze o 15 minut dříve. Jim byl napjatý, Suzanne však neměla ani tušení. Pod záminkou platby za hru jsme pak Jima odvedli do místnosti operátorů, kde došlo k tajné záměně kamene mudrců za snubní prsten. Prsten jsme schovali do pozlacené krabičky ozdobené alchymistickými symboly a umístili jsme ho na místo určené ve hře pro kámen. Získaní krabičky se tak stalo cílem hry a tedy poslední věcí, kterou najdou.

Když byla operace „ prsten” završena, dostal mladý pár krátkou instruktáž o tom, jak únikové hry fungují a pár důležitých rad pro hru, která je čeká. Poté vstoupili do Alchymistovy komnaty a jejich 60-ti minutový souboj s časem začal. Teď už zbývalo „jen“ vyřešit všechny hádanky a hlavolamy a dostat se na konec hry, kde čekalo překvapení! Tedy, určitě bychom jim nastavili nějaký extra čas navíc nebo nabídli pomoc s řešením, kdyby to bylo nutné. Nakonec to ale nebylo potřeba. Myslím, že Jim byl zpočátku trochu nervózní, protože si řekl o nápovědu téměř okamžitě po začátku hry a několik dalších si vyžádal již v prvních 10-ti minutách unikání. Nakonec se ale oba ponořili do hry a jak krok za krokem chytře postupovali hrou, užili si očividně kopec zábavy! S pomocí nápověd přes vysílačku, kterou dostali ještě před začátkem hry, se nakonec dostali skutečně blízko ke konci. Zbylo jim však jen 10 minut na vyřešení posledního rébusu! „Zvládnou to včas? Řekne mu ano?“ - teď jsem začala být nervózní pro změnu já.

Zkusili zadat do zámku výsledný kód – jednou, pak podruhé. Nebyl však správný. Jim a Suzanne se tedy zamysleli znovu. A pak jsem i přes kamery uviděla, že mají to správné číslo. Na tvářích lidí to jde někdy poznat – výraz úlevy, který se dostaví po tom, co pochopí a vyřeší nějaký problém. Suzanne se rozběhla k zámku, aby do něj zadala výsledný kód. Jim se držel vzadu a nechával jí prostor k tomu, aby sama dokončila hru. Suzanne to zvládla, zadala správný kód, otevřela pozlacenou krabičku a zůstala na sekundu bez jediného pohybu... poté skočila Jimovi kolem krku. Hned pochopila, že to už není součástí hry!

Místnost opustili rozzáření a šťastní. Bylo jasné, že řekla „Ano“!